Nejčtenější články
Buďme v kontaktu
Jak slaví Velikonoce děti ve Francii a Španělsku?
Věříme, že všichni z vás ví, proč slavíme Velikonoce. Ale přeci jen, pojďme začít naše povídání právě tím, co v podstatě Velikonoce znamenají jen jako připomenutí, protože opakování je matka moudrosti. Velikonoce se slaví po celém světě, především pak v křesťanských zemích. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou rovněž obdobím lidových tradic, oslavou či přesněji řečeno vítáním jara, které s tímto náboženským svátkem souvisejí jen volně.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. A v letošním roce, alespoň prozatím, to vypadá na spíše letní Velikonoce, jelikož předpověď hlásí rekordní teploty, na které jsme zvyklí spíše v červnu. O to více věříme, budou letošní Velikonoce lákat k procházkám či horským výšlapům. A tak proto pozor na první sluneční paprsky, především pak u menších dětí. Po zimě je dlouhodobý pobyt na prvním sluníčku opravdu zrádný a navíc počasí již není takové, jak jsme po řadu let byli zvyklí. Intenzita slunečního svitu se rok od roku zvyšuje a proto je více než na místě používat ochranné krémy s UV faktorem.
Symboly Velikonoc
Na celém světě jsou symboly Velikonoc shodné, známé snad všem i v naši zemi. Beránek představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Zdobení skořápek vajec však může sahat až do pravěku. V souvislostí s lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení „kraslice" je pak odvozeno od červené barvy).
V naši zemi má zdobení vajec velkou a silnou tradici, můžeme říci, že i zdobení vajíček podlého nejrůznějším módním trendům, stejně jako velikonoční výzdoba. A jelikož jako prodejci se věnujeme především designu a prodeji nábytku, pak nám nedá se o těchto módních trendech nezmínit. Jsou pro každou zemi různé, pro každý rok v jiných barevných tónech. Barvou letošního roku ve světě designu je broskvový odstín, můžeme říci stejně jako "nude", zkrátka nic výrazného, velmi přirozené, krémové tóny. Pokud jste rodiče, máte malé děti, pak věříme, že nejoblíbenějším způsobem zdobení kraslic u vás doma s vašimi dětmi je nalepování samolepek.
Pomlázka je posledním symbolem z velikonočních tradic, o kterém se v dnešním povídání chceme zmínit. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
A věříme, že každý tatínek, pokud velikonoční tradice dodržuje, určitě rád svého syna alespoň tuto jednoduchou říkanku rád naučí.
Velikonoce ve Francii a ve Španělsku
Jsou samozřejmě země, kde Velikonoce oslavují i jiným způsobem, který je naopak přehlídek barev a pestrosti. Ve světě se v době kolem Velikonoc slaví například karneval v Riu nebo karneval v Santa Cruz de Tenerife. Ale my se podíváme na svátky jara do zemí, které jsou nám nejblíže za téměř dvě desítky let trvající spolupráce na poli designu s našimi francouzskými a španělskými dodavateli. S jistotu můžeme říci, že v obou zemích jsou velikonoční svátky vnímány velmi křesťansky, možná ve Španělsku ještě silněji, než ve Francii. Velikonoce si stále zachovávají silný křesťanský charakter, během svatého týdne se po celé zemi koná mnoho náboženských obřadů. Děti dostávají jedno velké čokoládové vejce, které v sobě ukrývá překvapení, nejčastěji malou hračku. V obou zemích je pak tradicí piknik venku v přírodě na velikonoční pondělí, kde se schází celá rodina.
Pomlázka je tak lidová tradice, která je známá spíše v zemích moravských, stejně jako malování vajíček. Tyto zvyklosti jsou francouzským a španělským dětem zcela cizí. A možná jedna zajímavost, ve Francii se děti předhánějí v tom, kdo od rodičů dostane to největší či nejzajímavější čokoládové vajíčko. A protože jsme prodejci dětského nábytku především z Francie a ze Španělska, tak proč si neříct něco o tom, jaké velikonoční zvyklosti jsou právě v těchto zemích.
Velikonoce v dalších zemích, co jste možná nevěděli
Ve Spojených státech jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin mimo návštěvy kostela se schází kolem zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Po lovu pak začíná „Easter Egg Roll“, při které děti současně koulejí vajíčko z kopce a doufají, že jejich vajíčko vyhraje závod. V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze, za nás velmi netradiční zvyklost.
V Norsku je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot nebo další příběhy od Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.
Ukrajinským velikonočním pokrmem je sladký chléb pascha. Stejně jako jinde i zde se vnímá vajíčko jako základní symbol Velikonoc, dochází přitom k tradičnímu soutěžení, kdy osoby vezmou uvařená vejce a otloukají jejich konce o sebe. Až poté se může vejce sníst. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav, v tomto případě můžeme říci lidová tradice.
Věříme, že jsme vás dnešním článkem alespoň trochu pobavili a dozvěděli jste se něco nového. Přejeme všem krásné svátky jara, i když s letními teplotami, hodně odpočinku a příjemných chvil s vašimi dětmi a nejbližšími přáteli.
