Bezpečnost dětí v dětském pokoji II

Dětský pokoj pod drobnohledem - předškolní věk a školní věk. Zařídit dětský pokoj tak, aby vaše dítě bylo spokojené není jednoduché. Jaké množství barev? Růžová či modrá? Baldachýn, autíčka? Věčný nepořádek? Prapodivné zvuky vycházející z této tajemné komnaty? Všechny představy jsou přijatelné, ovšem jen pokud jsou spojeny se slovem bezpečnost. Toto slovo by mělo provázet všechny myšlenky a plány spojené s dětským pokojem. Na vás rodičích je, abyste z dětských pokojů vybudovali Noemovy archy.

Jak vyřešit dětský pokoj když je místnost velmi malá? Multifunkční dětská postel je tím pravým!

Dětský pokoj předškoláka

Bezpečnost a účelnost by měly být na prvním místě, ale se zřetelem na požadavky dítěte. Abyste tedy nemuseli nad dítětem stát čtyřiadvacet hodin denně a neustále mu dávat příkazy, zakazovat, co nesmí dělat, a ustavičně ho omezovat v pohybu, myslete na to už při zařizování bytu a snažte se předvídat. V pokoji předškoláka by neměl chybět psací stůl. Ideální je takový, který se dá výškově přizpůsobit, aby si dítě nekřivilo páteř. Deska stolu by měla sedícímu dítěti sahat pod lokty. Aldo dodržuje doporučenou výšku psacího stolu 75 cm.

Protože je předškolák zvědavý a hravý tvor s fantazií, doporučujeme:
• zabezpečit mu už velkou dospěláckou postel, protože se v ní stejně bude dělit o prostor s množstvím plyšových hraček a polštářů – pozor na šňůrky na hračkách;
• vytvořit snadno dostupné a přehledné odkládací prostory pro hračky, aby dítě ani nenapadlo vylézt na židli nebo nějaký jiný kus nábytku jen proto, že nedosáhne na stavebnici, se kterou si chce hrát;
• pečlivý výběr osvětlení do dětského pokoje včetně osvětlení pracovního stolu; stolní lampa by určitě neměla být kovová, aby se dítě nepopálilo, a už vůbec ne skleněná, protože by se mohla snadno rozbít. Doporučujeme plastovou, ale i v tomto případě je třeba dát pozor, aby byl plast kvalitní, nedeformoval se působením vyšší teploty žárovky a nevyvolal požár.

Dítě školou povinné :
Kromě psacího stolu a kvalitní židle bude určitě potřebovat místo k uložení školních pomůcek. V tomto věku už dokáže ocenit samostatný pokoj a bude požadovat víc soukromí. S nástupem do školy dítěti přibývají knihy a může stále víc využívat i vertikální rozměr svého pokoje, který by už neměl představovat nepřekonatelnou překážku. Školák potřebuje být v neustálém pohybu a lezení po všem je pro něj ještě pořád samozřejmostí. Abyste se vyhnuli shozeným policím a skříním, zkuste mu raději nabídnout žebřík u vysoko umístěné postele nebo lezecké úchytky na stěně s měkkou podložkou na zemi.

Do pokoje pro školáka doporučujeme:
• netoxické materiály a povrchové úpravy nábytku;
• police a skříně pevně ukotvené ke stěně;
• přehledné odkládací prostory;
• odolné a nehořlavé materiály, které tak snadno nepodlehnou pokusům (i těm s cigaretami);
• u poschoďových postelí vyberte stabilní a pevnou konstrukci a jednoduchý způsob vylézání či slézání;
• pevný rošt postele, který udrží i indiána v bojovém výskoku.

Krok 2 - zdravý duševní vývoj
Možná to zní nadneseně, ale dětský pokoj je místo, které má vliv na formování osobnosti malého človíčka, proto mu nestačí nabídnout jen fyzickou bezpečnost, důležité jsou také podněty pro duševní vývoj. V pokoji plném bezpečnostních prvků se možná dítě nezraní, jde však i o to, aby se tam cítilo dobře a aby v něm rádo trávilo čas. Ideální je najít kompromis, který bude vyhovovat jedné i druhé straně. Není to vždy jednoduché, protože nápady dětí jsou většinou spojeny s velkou fantazií, kterou dospělí chápou jen málokdy. Zkuste tedy přivřít oči a nechte je, aby vyjádřili své požadavky na vlastní prostředí.

Při navrhování dětského pokoje, který bude oblíbeným místem vaší ratolesti, doporučujeme:
• vycházet z věku dítěte,
• akceptovat jeho názory a skutečné potřeby.

Vycházejte z věku dítěte
Dítě do tří let, často i starší, ještě netouží po vlastním pokoji. Do té doby mu stačí klidný kout na spaní. Dítě při spánku potřebuje klid – a spí poměrně často. V bytě mu proto musíte vyčlenit prostor, kde ho nikdo a nic nebude vyrušovat. Hrát si bude stejně nejraději tam, kde jsou ostatní. Dítě potřebuje společnost, takže je potřeba počítat s tím, že jako rovnocenný člen domácnosti má právo používat celý byt. Přibližně ve třech letech je vhodné začít uvažovat o samostatném dětském pokoji. Samostatný prostor může u tříletého dítěte postupně rozvíjet vztah k jeho věcem a motivovat ho k větší samostatnosti. Nečekejte, že tam bude chtít od začátku trávit hodně času. Může se stát, že dítě bude vnímat vytvoření samostatného pokoje jako snahu o odsunutí. Proto je vhodné hodně si s dítětem o pokojíčku povídat, respektovat jeho pocity a návrhy, zkrátka – spojit vytvoření vlastního pokoje s „velkou událostí“. Dítě může například dostat vlastní pokoj k narozeninám a podílet se i na jeho zařizování. Velké překvapení bez účasti samotného dítěte by mohlo dopadnout zklamáním, navíc představa rodičů, že všechny děti budou nadšené z pestře zbarvené výzdoby s pohádkovými motivy, bývá často mylná. Šestiletý školák obklopený medvídky a pohádkovými zvířátky na stěnách se nebude zdravě vyvíjet a prosperovat ve škole, protože už potřebuje mít pocit, že je velký. Jeho rodiče by to měli akceptovat, a ne mu naznačovat, že ho stále vnímají jako miminko. Dítě, které má všechny hračky a knížky uloženy vysoko na polici a nedokáže si je vzít samo, si bude stále myslet, že je malé a potřebuje vaši pomoc. A je možné, že zůstane dlouho nesamostatné, případně méně samostatné než jeho vrstevníci. Děti potřebují mít ve svém pokoji hlavně svět adekvátní jejich věku.